čtvrtek 27. července 2017

Paula Hawkins podruhé aneb Do vody



Recenzi na další dílo Pauly Hawkins jsem měla napsanou asi před dvěma týdny. Bohužel se mi ji při publikování podařilo kompletně vymazat a nahradit ji další napsanou recenzí. Kdybyste se mě chtěli zeptat jak, nemám absolutně žádnou páru. Zjistila jsem to večer před odjezdem na dovolenou a následně neměla chuť článek dělat znovu. No ale namísto dovolené jsem chytla parádní angínu a teprve dnes se cítím na to, abych se do něho pustila od začátku. Snad jsem nevynechala nic podstatného a jsem celkem zvědavá, jak přijmete můj názor na novinku Do vody. Na rozdíl od prvního knižního průlomu se mi Dívka ve vlaku líbila mnohem více než tato novinka.




Když ses mě snažila kontaktovat už asi podvacáté, doufala jsem, že to už bude opravdu naposled. Chtěla ses bavit o minulosti, která ve mně i po tolika letech vyvolává bolestné vzpomínky a vrásky v unaveném obličeji. Ale jak je vidět, t v ní pořád vidíš jen to hezké. Nepamatuješ si dny, kdy jsi mě doslova mučila jako svoji mladší sestru. Dny, které jsem nechtěla ani vylézt z pokoje a ty jsi mi dávala dostatečně najevo, že o to ani nestojíš. Nic z toho už v tvých vzpomínkách nezbylo.

A teď tu stojím před mladou verzí tebe samotné a přemýšlím nad tím, proč tvůj telefonát byl opravdu poslední. Co jsi udělala tak strašného, že jsi nakonec musela umřít. Dohnaly tě vzpomínky z minulosti nebo ses při psaní další knihy dostala do takové deprese, kdy sis myslela, že tvoje smrt knihu dostane na žebříček bestsellerů? Je tu ale ještě jedna možnost, tak děsivá, že na ni nechci ani pomyslet. Obávám se, že jsi někomu při svém pátrání stoupla na kuří oko a tvoje smrt pro něho byla to nejlepší. Nel. Sestřičko. Co jsi mi to chtěla říci?




Než se pustíme do kritiky a chvály příběhů, pozastavila bych se nad velice povedenou a propracovanou obálkou.  Nejen že tematicky ladí k hlavnímu problému celé knihy, ale také přímo láka čtenáře do svého vodního objetí, ve kterém se mohou doslova ztratit. Nádhera. Je mi trochu líto, že jsme obálku ,,obšlehli“ od anglických grafiků, ale lepší tato kráska než patvar, který se občas v našich českých vodách povede. Za co bych ale vraždila, je obálku hyzdící nálepka bestselleru roku. Zajímalo by mě, kdy nakladatelství pochopí, že o to opravdu většina z nás nestojí.

Paula Hawkins vytvořila dílo, jenž mě i po několika dnech odstupu lehce zvedá krevní tlak a zanechává ve mně zmatené pocity. Ale půjdeme pěkně od začátku. Ich-forma střídá er-formu jak na běžícím páse. Není tedy divu, že jsem se z počátku cítila poněkud dezorientovaně a popuzeně. Co se mi ale postupem času podařilo vypozorovat, je celkem patrné rozdělení hlavních a vedlejších postav právě na základě toho, jaká forma je v jejich dialozích použita.

K těm nejhlavnějším postavám patří pubertální, příliš podobná své matce, dcera Lena, jenž svým odmítavým chováním znepříjemňuje život celému svému okolí a Jules. Sestra zemřelé Nel Abbottové. Zatímco Lena mluví o tom, co se vše stalo a ještě stane Jules po celou dobu knihy promlouvá ke své mrtvé sestře, což na první pohled působí poněkud zvláštně a je možné, že pro mnohé bude vždy první věta působit jako pěst na oko.

Čtenáři sledující vývoj nepříjemné situace Leny a Jules se díky flashbakům dostávají i do těch nejtajemnějších zákoutí minulosti, přinášející doposavad jen a jen bolest. Ty nás zavedou především do situací pochopených dvěma různými lidmi naprosto chybně. To vše nám dodává podrobný popis jednotlivých postav a situací až do morků kostí. K flashbackům se přidávají také úryvky z připravované knihy o Tůni Tonoucích, založené především na domyšlených faktech v kontrastu se skutečnou realitou před mnoha a mnoha lety. Komplikované? Ani nevíte jak. Ale jak se do toho jednou dostanete, už vás nemůže nic rozhodit, to mi můžete věřit.

Nebudu Vám lhát, jako mnoha lidem v knize Dívka ve vlaku hlavní hrdinka Rachel nepřirostla k srci, ba víc, většina čtenářů ji nemohla přijít na jméno tak v této novince mi naopak nepřirostla k srdci Nel a Lena. Vlastně jediný normální člověk mi přišla Jules, životem a obzvlášť svou sestrou omlácená žena bez závazků. Je to sice jen obyčejná ,,sociální pracovnice“ ale na rozdíl od Nel je to člověk, který na sebe může být pyšný.

Nemůžu říci, že by byla kniha vyloženě špatná nebo že by se mi nelíbila. Nicméně mám pocit, že první bestseller mi sedl mnohem více. Na mě byl zde poměrně náročný start v podobě střídajících se kapitol(lidí) a situací. Velkou roli v tom také hrála poměrně velká nesympatie k dvěma hlavním hrdinkám a nesouhlas s jejich dosavadním způsobem života. Na druhou stranu si myslím, že je to kniha právě pro ty odpůrce prvotiny Pauly Hawkins – Dívka ve vlaku. Jsem sama zvědavá, jaký názor mají čtenáři, kteří četli obě knihy, zvlášť ty, jenž opravdu Dívku ve vlaku a především Rachel brali mezi své….


Předem Vám děkuji za každý komentář a jsem opravdu, ale opravdu zvědavá na Vaše poznatky :) 


Srovname.cz  
vám poradí, kde nakoupíte knihu 
nejlevněji.

Originální název : Into the Water (2017)
Spisovatel: Paula HAWKINS
Nakladatelství : IKAR,2017

Počet stran :416
Vazba : román,thriller
Žánr : vázaná s přebalem 
ISBN :978-80-249-3375-7


ANOTACE


Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou…

Na dně řeky se najde tělo svobodné matky – a zrovna na místě, kde bylo toho léta objevena mrtvola mladého děvčete. V historii malého městečka Beckford to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy místních obyvatel. A z temných vod začínají najednou na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství…

Druhý román Pauly Hawkinsové, jejíž předloňský debut Dívka ve vlaku se stal fenoménem, když pobořil všechny možné rekordy v rychlosti prodeje (doposud se ho po celém světě prodalo přes 18 milionů výtisků), 79 týdnů se držel na prestižním žebříčků bestsellerů New York Times a na jeho motivy byl natočen film. Není pochyb – tohle je knižní událost roku!

14 komentářů:

  1. Super recenze. :) Zatím jsem nečetla ani Dívku ve vlaku, ale mám ji v plánu. Tak jsem zvědavá, jak mě zaujme. Obálky mě zaujaly u obou knih (ty původní).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dívka ve vlaku, já bych ti tak ráda řekla, že se i bude líbit, ale to záleží na tom, jak ti sedne Rachel a od toho je zbytek odvozený :)

      Vymazat
  2. Vymazat si recenzi, tak se asi zabiju :D úplně chápu tvou nechuť to psát znovu... Recenzi jsem ovšem jen tak proletěla, nechci se nechat ovlivnit, a tak si ji přečtu, až si knihu přečtu sama - to je věta teda :D Dívka ve vlaku se mi hodně líbila a bojím se zklamání...tak snad se v mém případě konat nebude :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj úplně ti rozumím a jsme zvědavá a tvoji recenzi :D I já jsem fanoušek Dívky ve vlaku a tak jsme Do vody musela mít :D

      Vymazat
  3. Dívku ve vlaku jsem ještě nečetla, i když jí mám doma :-D Do vody se mi ale líbila. Sice jsem byla ze začátku zmatená z těch všech jmen, ale za chvíli už jsem se orientovala a do příběhu jsem se ponořila. Vážně mě bavil a díky střídání postav byl prostě skvělý! :-) Doufám, že se mi bude líbit i autorčina prvotina :-)
    Hezká recenze! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Nemůžu říci, že by byl příběh vyloženě špatný, naopak pěkný nápad se autorce musí nechat. Já jen z těch hlavních postav byla zoufalá :D

      Vymazat
  4. Moc pěkná recenze. Já jsem Dívku ve vlaku nečetla, ale lidé se stejným vkusem jako mám já, knížku nehodnotili moc kladně. Proto jsem se do druhé knihy od autorky pouštět nechtěla a po tvé recenzi jsem si tento názor ještě upevnila. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano myslím si, že autork opravdu nesedne všem. ALE! Většina čtenářů, kteří prvotinu, právě Dívku ve vlaku četli, si nemohou Do vody vynachválit :)

      Vymazat
  5. Moc pěkná recenze :) To s jejím vymazáním je úsměvné,ale může se stát každému :) Od Pauly Kawkins jsem zatím nic nečetla, ale na Do vody se chystám :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak stane se, ale vůbec nevím, jak jsem to udělala :D Jsem zvědavá, jak se ti bude líbit :)

      Vymazat
  6. Pěkná a propracovaná recenze, já jsem zase z této více nadšená než z Dívky ve vlaku. Ale já se netajím tím, že autorčin styl mi prostě neskutečně sedí. Já ty její knihy miluju :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Já si takhle vymazala filmové novinky. ZASE! A to nad tím stylem článků trávím vždycky 5-7 hodin -_-
    Přiznám se, že kniha na mě již čeká v čtečce, ale vůbec se mi do ní nechce. Nechce se mi přemýšlet. :X

    Gabux

    OdpovědětVymazat
  8. Wow... Do vody na mě čeká hned po nekonečném projektu Kronos, který snad do konce týdne konečně dočtu. Prvotina Dívka ve vlaku mě příliš neoslovila, neříkám, že byla kniha špatná, ale tyhle začarované milostné několikaúhelníky moc nemusím (ale stejně jsem knihu s chutí přečetla). Nebyla bych to ale já, abych se poučila a šla si po svých, já si Do vody i tak musela pořídit. Jsem na knihu opravdu zvědavá. Mám takové tušení, že jakožto další boom to bude nic moc než něco víc. No, uvidím. :)

    OdpovědětVymazat
  9. Mě Dívka ve vlaku moc nebavila, Rachel jako taková mi nevadila, ale tak nějak celkově mě to nevzalo. Do vody si určitě přečíst chci, ale spíš až na ni někde natrefím, v knihovně nebo u kamarádek... investovat se mi do ní moc nechce... No ale neměla bych k ní asi přistupovat s předsudky :) Pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat