sobota 10. června 2017

Paganiniho smlouva - Lars KEPLER


Je to téměř devět měsíců, co jsem četla první díl ze série Joona Linny a zamilovala se. Devět měsíců od doby, kdy jsem nelenila a koupila všechny díly této mistrné manželské švédské dvojice. Devět měsíců co jsem naposledy měla v ruce jejich knihu. Je to tak strašně dlouhá doba a mně se tomu nechce ani věřit. Tolika knihám jsem dávala přednost, až už i já samotná se obávala toho, že se k němu nikdy nedostanu. Musela jsem proto rázně zakročit a lehce zaprášenou Paganiniho smlouvu zařadit do mého života. 19.4.2017 je přesně ten osudný den, kdy jsem ve vlaku začala knihu číst a přesně o den později ji odložila s údivem, že jsem dílo přečetla bez jakékoliv újmy na zdraví...



Detektiv Joona Linna opět klade důraz na své vnitřní pocity, tušení a myšlenky, jenž mu dláždí úspěšnou cestičku k odhalování vrahů, zločinců a ne příliš dobrých lidí. Proto když vidí oběšeného muže v kabátě, ví, že není nic tak jak na první pohled vypadá. Například pokud by to opravdu byla tak jasná sebevražda jak se na první pohled zdá, kde je židle, stůl či něco podobného od čeho by se oběšený odrazil? Nebo proč jsou pod visícím tělem hned dvoje otisky bot? No a v neposlední řadě je podivné, že má na sobě ve vlastním domě kabát.

Ty a mnohé další otázky proudí Linnovou chytrou mozkovnou a čeká na okamžik, kdy se jednotlivé útržky spojí v jednu rozumně vysvětlitelnou scenérii. To ale není jediná záhadná smrt v tutéž dobu. Na druhém konci města, blízko klidného moře, rybář narazí na opuštěnou sportovní loď s mrtvou mladou ženou uvnitř.  Plíce má naplněné vodou, což jasně a zřetelně ukazuje na utonutí. Přesto zde ale Joonovi něco nesedí. Tělo mrtvé ženy na sobě nenese žádné stopy po utonutí ve VODĚ. Co je ale ještě více podivné, je nález mrtvého těla v suché a uklizené posteli. Když vešel, měl pocit, jako kdyby na někoho čekala. Případy nednechají Joonu v klidu spát a jeho již skoro zapomenuté migrénové záchvaty se opět dostávají do popředí v plné zbroji.
Nyní je na něm a jeho kolegyni Saze, aby přišli všemu na kloub a spojili na první pohled nespojitelné. Jediné pojítko k oběma případům je nalezení pohřešované sestry utonulé ženy v lodi. Dle všeho měla být spolu s přítelem a se svoji sestrou na palubě lodi spolu s ní, ale jako kdyby se po nich slehla zem. Nikdo netuší, kde se nachází a pro některé je to jasné znamení jejich viny. Jak daleko jsou od pravdy se ukáže velice brzy. Jejich pochybení bude stát několik policejních kolegů život. A proč? Vše se točí okolo jedné nevinné fotografii. Nebo že by nebyla tak nevinná, jak se všem na první pohled zdá?

Nechce se mi ani věřit, že jsem Paganiniho smlouvu neotevřela již dříve! Jsem z ní doslova unešená a nebýt povinností a restů, jsem již v půlce dalšího dílu. Přinejmenším. Nemůžu se dočkat, jak dle všeho stupňující násilí a detailní promyšlenost příběhů vypadá v dalších dílech. Teď ale slibuji nejen sobě, ale také svým čtenářům, že příští měsíc si opět udělám čas na další díl s názvem Svědkyně ohně.

Pokud bych měla porovnat předchozí díl Hypnotizéra s Paganiniho smlouvou, najdu zde výrazné rozdíly, jenž možná zklamaly čtenáře této oblíbené švédské dvojice. Smlouva na rozdíl od Hypnotizéra má hluboký politický podtext a tentokrát se děj točí především okolo exportu zbraní do Dárfuru.  Od této chvíle můj obdiv k této dvojici nezná meze. Co totiž na autorech považuji za projev profesionality, je zkoumání skutečných problémů do nejmenších detailů. Tyto jimi získané informace jsou pak naprosto promyšleně zapojené do knižní reality a vy máte pocit, že se příběh odehrává v realném světě. Nejvíce je na tom fascinující to, že to skutečnost klidně může být.

Přestože politicky zaměřené knihy mi opravdu moc neříkají, myslím si, že  mi úplně stačí si přečíst naše zprávy z oblasti politiky a kniha je na světě,  Paganiniho smlouvu jsem si užila do poslední stránky. Hypnotizér hrál především na krutost, surovost a brutalitu. Paganiniho smlouva naopak sází na politiku, jenž je detailně a podrobně popisována, mírové sbory a skutečnost dnešního světa. Sama Vám nedokáži říci, která kniha se mi líbila více, každá má totiž to své pravé kouzlo.

Oceňuji Keplerovu vybavenost slovní zásobou a tak za celých 500 stránek jsem neměla pocit, že by se slova opakovala. Slovní spojení, přirovnání a popis je originální, což dodává celé knize šťávu a především to správné napětí. Během čtení sledujete mistra svého umu, jak velice pomalu rozbaluje své největší esa z rukávu. Nesmím také zapomenout na Keplerův břitký humor, jenž se díky bohu objevuje i zde. No a já si nesmírně vážím tohoto chvilkového odlehčení v podobě vtipných scén a hlášek. Jinak by mě mohli také rovnou odvést.

Vysokou literární úroveň se snaží Kepler udržet pomocí detailně promyšleného příběhu, u kterého je každý čtenář přítomen. Žádné scény nechybí a vy tak máte pocit, že víte úplně o všem. Občas se mi totiž během čtení detektivek stává taková menší nepříjemnost. Totiž že v mnou dlouho očekávaném finále zjistím, že jsem neměla ze strany autora dostatek podkladů a informací pro odhalení vraha. No a to nemám ráda ani ve filmu ani v knize. Tady se mi to ale stát nemůže!

Velké plus knihy je také krátké shrnutí pomocí  kratších vět, jenž obsahují, co se stalo před několika kapitolami. Tato volba je vhodná především v případě, pokud se stejně jako zde kapitoly střídají všemožným způsobem a po návratu k jednomu tématu tak nějak nevíte, co se stalo naposled. Nemůžu si teď úplně vybavit, zdali bylo něco podobného také u Hypnotizéra, ale u dalšího dílu si to schválně pohlídám. 

Mám pocit, že žádná z Keplerových knih nebude nikdy jen tak obyčejná, ale  naopak to bude bravurně a inteligentně poskládaný thriller pro čtenáře milující to správné napětí. 

Paganiniho smlouvu doporučuji již trochu ostříleným čtenářům severských detektivek. Rozhodně byste měli mít také přečtený první díl série. Děj sice na sebe tolik nenavazuje, ale je naprosto skvělé sledovat jak autorský posun mistra Keplera tak rozvoj samotného komisaře Joona Linny. Směle tedy do toho!

Jak jste na tom vy s touto švédskou dvojicí? Která kniha patří k Vašim oblíbeným a která naopak k těm nejméně?
KATY


Srovname.cz  
vám poradí, kde nakoupíte knihu 
nejlevněji.

SÉRIE : JOONA LINNA
















Originální název : Paganinikontraktet (2010)
Spisovatel: Lars KEPLER
Nakladatelství : HOST,2011

Počet stran :496
Vazba : brožovaná
Žánr : detektivka
ISBN :978-80-7294-512-2


ANOTACE

Po obrovském úspěchu Hypnotizéra je Lars Kepler v plné síle zpátky! Jedné letní noci je na palubě opuštěné lodi ve stockholmském zálivu nalezeno mrtvé tělo. Plíce ženy jsou plné slané vody, ale stopy po ní nezůstaly ani na oblečení ani na těle. „Utopila se,“ prohlásí lékař. „Utopila?“ Lékař přikývne a usměje se: „Utopila se přímo na palubě plující lodi.“ „Asi ji někdo uviděl ve vodě a vytáhl ji nahoru.“ „Kdyby to bylo tak jednoduché, vůbec bych nemarnil váš čas…“ Dalšího dne je ve svém bytě nalezen mrtvý muž. Houpe se v oprátce uvázané na háku ve stropě, na kterém běžně visí lustr. Jak se to stalo? Strop je vysoký a v místnosti není jediný kus nábytku, na který by muž mohl vylézt. Ale detektiv Joona Linna je stejně přesvědčen, že šlo o sebevraždu. Samozřejmě že má pravdu. Muž spáchal záhadnou sebevraždu, ale i to je pouze předehra k závratně rychlému a nebezpečnému běhu událostí. Něco vám řeknu: jsou dohody, které nezruší ani smrt… Pokračování Hypnotizéra je stejně úspěšné jako první díl románové řady. Práva na knihu byla prodána do čtyřiceti zemí...

20 komentářů:

  1. Já jako první četla Písečného muže, byl naprosto skvělý (jsem zvědavá, co na něj pak někdy řekneš ty). Hypnotizér mě pak úplně nechytl a Stalker byl tak jakože v cajku, každopádně Paganiniho smlouvu nějak odkládám. Ale asi jsi mě docela navnadila, díkec. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to já jsem naopak zvědavá na ty další díly. Ale je pravda, že Paganiiho smlouva je úplně jiná :)

      Vymazat
  2. Moc pěkná recenze. Tento druh knih úplně tak nečtu, ale svým hodnocením jsi mě na na obě knihy poměrně nalákala :). A klidně bych si s chutí vrhla do prvního dílu. V knihovně se po něm podívám :) Děéékuji! ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda. Kepler je celkem chytrý, vlastně on je přímo grniální a jeho knihy jsu promyšlené do nejmenšího detailu.

      Vymazat
  3. Díky za připomenutí této autorské dvojce. Mám přečtené dva díly, ale stejně jako ty, dávám přednost jiným knihám a na Svědkyni ohně není místo. Ale to se bude muset změnit! :D Skvělá recenze a co si pamatuji, měla jsem podobné pocity :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to ale škoda! Já je přímo miluji, ale teď se vydává takové množství knih, že nestíhám číst :)

      Vymazat
  4. Moc krásně napsáno, přestože Larse zatím míjím, tak mě pomalu začíná lákat. Což ti teda pěkně děkuju! :-D

    OdpovědětVymazat
  5. U mě už je to více než rok, co jsem četla Hypnotizéra a stále se k druhému dílu nedokopala :D
    Každopádně naprosto souhlasím- tato manželská dvojice píše geniálně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak jsem už psala, je tolik novinek, že člověk neví co číst dříve :)

      Vymazat
  6. Ze série Joona Linna mám přečtené první čtyři díly, zatím se mi nejvíc líbila Svědkyně ohně, tak se budu těšit na tvé další recenze od Keplerovic dvojice :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukám, že nejsem jediná, komu se dovjice líbí :) To jsem ráda :)

      Vymazat
  7. Severské detektivky nejsou nic pro mě... i když jednou, kdo ví :)

    OdpovědětVymazat
  8. Jen tak dál, jsem ráda, že se ti série dostává pod kůži :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Ráda bych tohoto autora zkusila aspoň pro jednou, akorát nevím, kterou jeho knihu zvolit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tomto případě bych začala od Hypnotizéra. Celkem silný a zapletený děj :)

      Vymazat
  10. Páni, tak to jsi jedna z mála, které se líbil i tento díl. Já jsem tedy přečetla od Keplera už vše a právě Paganiniho smlouva mi přišla strašně slabá a moc mě neoslovila. :)
    Ty ostatní knihy jsou parádní, určitě si je vychutnáš. A já doufám, že Kepler co nejdříve vydá další dílo s mým milovaným Joonou. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já jsem totiž kdysi četla asi už pět politických detektivek a tato mi dávala hlavu i patu. Kepler si totiž k jejímu psaní najímal lidi, aby mu vysvětlili, jak to opravdu funguje a to je prostě síla :D

      Vymazat