pátek 10. února 2017

Dívka o půlnoci - Katarzyna BONDA

Zachtěla jsem knihu, která mi přinese něco více, než jen detektivní příběh. Něco více, než je obyčejná hra na kočku myš. Chtěla jsem změnu.  A to víc jsem očekávala od Dívky o půlnoci. Už hned první věta na titulce Vám musí napovídat, že to nebude jen tak obyčejná kniha. Já jen mohla doufat, že autorka splní mé očekávání a konečně se dostanu k příběhu tak jiném, že o něm budu neustále přemýšlet. Jestli tomu tak dopadlo, se dozvíte o pár řádků níže. Jen před tím, než se začtete vás musím upozornit, že z děje tentokrát nepustím vůbec nic.

,,Na místě činu zůstal jen prach"

Většinu lidí co znám, odradí tloušťka celé knihy. Přeci jen přes 500 stránek už není jen tak ledajaká četba. Očekáváte příběh, který vás vtáhne do děje a už vás nepustí. U knihy, která vás nechytne do prvních sta stránek, vás bude nudit a vy budeme mít co dělat, abyste pokračovali. Tady naštěstí k tomu nedošlo. První stránky mě celkem navnadily na to tajemno, které se přede mnou skrývá. Bohužel tuto vlastnost si stránky neudržely po celou dobu. Chvilkami jsem měla pocit, že autorka se snaží přespříliš natáhnout děj až do nebeských výšin. To nepatří zrovna k přednostem mých nejoblíbenějších knih, ba právě naopak.  Přesto jsem ale knihu zdárně dočetla a tak vidíte, že se dají některé zbytečné stránky přežít.

Když to zase vezmu z jiného úhlu pohledu, počet stránek odpovídá
množství postav v knize a zvlášť dějovým linkám celého příběhu. Chvilkami toho bylo moc a já si říkala, jak je možné něco tak spletitého vůbec napsat a nezamotat se do jednotlivých situací, příběhů a postav. I já ztrácela a musela občas vrátit k určitým událostem ještě jednou. Možná právě pro množství postav jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah. Nikdo mi z hlavních ani vedlejších hrdinů k srdci nepřirostl. Nebyla k tomu příležitost. Možná to bude znít až moc absurdně, vzhledem k tomu, kolik má kniha stránek, ale nebyl zde dostatečný prostor pro vnímání detailů postav. To by celkem chybělo. Na základě chybějících popisů jsem vůbec neměla představu, s kým mám tu čest.

Asi jsem očekávala něco jiného. Katarzyna Bonda se snažila psychologickou detektivku z prostředí mafie, drog a prostitutek. Něco tomu chybělo. Něco podstatného, díky čemu bych knihu chtěla číst ještě jednou. Na druhou stranu může zde hrát velkou roli moje psychické rozpoložení. V době čtení jsem se nacházela uprostřed zkouškového období a moje myšlenky často odcházely neznámo kam a tak moje četba nebyla stoprocentní. Proto jsem snažila vyhnout i popisu děje. Tentokrát nevím, jak bych knihu podala a dle mého je lepší, nemísit do mých smíšených pocitů ještě samotný a propletený děj.

Kdybych se zamyslela nad tím, komu knihu doporučit rozhodně by to nemohl být žádný začátečník. Nikdo kdo nemá zkušenosti s četbou by knihu i hned odložil a nebo by přetrpěl. Naopak si knihu musí přečíst zkušenější a náročnější čtenář, který hledá v příběhu už něco víc a nezajímá ho detailní popisy jednotlivých postav, ale naopak spleť životů a příběhů každého z hrdinů.

Děkuji nakladatelství JOTA za poskytnutí recenzního výtisku. 

Pokud Vás kniha zaujala, najdete ji zde.




Jaké jsou Vaše zkušenosti a první dojmy z knihy Dívka o půlnoci? Přijde Vám moc dlouhá nebo naopak jste ocenili počet stránek? Těším se na Vaše dojmy.
KATY


Originální název :Pochlaniaczed (2014)
Spisovatel: Katarzyna BONDA
Nakladatelství
 : JOTA, 2016
Počet stran :
560
Vazba : 
Vázaná s přebalem
Žánr : 
Dobrodružné, thrillery 
ISBN :
978-80-7565-004-7


ANOTACE
Zima 1993.

V luxusním hotelu v Gdaňsku je nalezeno tělo mladinké dívky. O několik hodin později umírá při autonehodě její starší bratr. Obě úmrtí zůstávají neobjasněna.

Velikonoce 2013.
Forenzní psycholožka Saša Zaluská se vrací na pobřeží Baltského moře. Ráda by vedla klidný život, pracovala v bance a starala se o osmiletou dceru. Vše se však změní, když se s ní spojí Pawel „Buli” Blawicki, majitel nočního klubu v Sopotech. Muž tvrdí, že jeho obchodní partner s přezdívkou Jehla, bývalý známý zpěvák, ho chce zabít. Dochází k vraždě... Saše rychle dochází, že případ, který přijala, je mnohem komplikovanější a že existuje spojení mezi současnou vraždou a tragickými úmrtími sourozenců před dvaceti lety.

A klíčem k případu je zřejmě jedna stará ohraná píseň

12 komentářů:

  1. Docela jsem si jí chtěla přečíst, ale poslední dobou na ní čtu spíš takové ne moc nadšené recenze. Tak nevím, ještě se musím rozmyslet, přeci jenom 560 stran je hodně. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No když to vezmeš, některé tlusté knihy stojí za to, ale proč zbytečně číst 560 stránek o ničem :/

      Vymazat
  2. Tak tohle mě úplně nezaujalo. Ne že bych neměla ráda dlouhé knížky, to jo, detektika je taky můj žánr, i anotace děje se mi líbí, ale nesnáším sáhodlouhé rozebírání zdánlivě zbytečných věcí a jestli to kniha obsahuje, asi bych ji pak odložila a už nečetla.

    Fakynn

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně jak říkáš, tedy spíše píšeš. Zbytečnosti na 560stánkách je zbytečné :/

      Vymazat
  3. Skvělá recenze, jsem ráda že jsem se o knize dozvěděla více :) Chtěla jsem ji zkusit číst, pořád mě celkem láká, ale nejsem si jistá, jestli to je ta pravá kniha pro mě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já právě o ní četla jednu recenzi přímo pro nakladatelství a říkala si, to je přesně to pravé pro mě. Ale občas jak je vidět, někdy lidé píšou nadšené recenze jen kvůli tomu, aby dostali další knihy :/

      Vymazat
  4. Knihu jsem zahlédla v knihovně a přemýšlela nad ní, ale nakonec jsem si ji nepůjčila. Řekla bych, že zatím ani nepůjčím, jelikož mě nijak zvlášť nezaujala, ale znám. Možná za pár měsíců změním názor :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele ale pokud máš šanci si ji půjčit a nemusíš ji kupovat, klidně jdi do toho, alespon uvidíš jestli ti sedne :)

      Vymazat
  5. Knihu neznám, a myslím, že po ní ani nesáhnu - ničím neoslovila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem se nechala nalákat právě tím, že to má být úplně jiná detektivka. Nevím no. Jsem z toho taková v rozpacích :)

      Vymazat
  6. Moc pěkná recenze :). Také jsem knihu neznala a čekala bych, že když už je tak obsáhlá, že to bude joo něco. :) Ale ono kolikrát ve slaboulinké knížce je víc, než v těch "obrech" :)

    OdpovědětVymazat
  7. Přesně tak. Teď jsem třeba četla příjemnou změnu Čarodějku od Martina Čápa. Což je román pro ženy s megavelkými písmens pro mě jako stvořené :D A kniha měla kolem 200 stran a ukrývala v sobě více, než tato :/ :)

    OdpovědětVymazat