Pan Kaplan má stále třídu rád

  Pan Kaplan má stále třídu   rád
   Leo ROSTEN*  Vydavatelství LIDOVÉ NOVINY*  2007
  překlad : Antonín Přidal

                                                         Detaily : 338 stran
                                                                             pevná s přebalem vazby


ANOTACE : Laskavý humor příběhu je postaven především na zápase s angličtinou nejen pana Kaplana, ale i dalších přistěhovalců do New Yorku. Krejčí Hyman Kaplan má takřka geniální schopnost přešít jazyková pravidla tak, aby netísnila jeho neuvěřitelnou vyřídilku. Urputná vážnost, se kterou dospělí ke svému vzdělávání přistupují, přináší řadu zábavných a úsměvných situací.

..." V 1. řadě sem narodil," přiznává hrdina této knihy, když píše svůj životopis v jazyce, k němuž přišel až ve večerní škole pro dospělé. "Muj otec menoval Pepi ale přátelé ho volali Jusl. Matka menovala Ida ale já ji volal mami. Bohopytelně."

Je to čeština? Není a je. Právě tak to byla i nebyla angličtina, co se z úst a z pera tohoto snaživce řinulo, když se s dalšími přistěhovalci z Evropy učil v New Yorku úřednímu jazyku své nové vlasti. Pan Hyman Kaplan, ačkoli pracuje jako "číhač na pánský saky", má totiž takřka geniální schopnost prostříhat a přešít jazyková pravidla tak, aby netísnila jeho neutišitelnou vyřídilku. Přitom se počítá mezi "stítele krásnýho slofa," a "nesmrdelnýho Šespíra,".
Jedna z nejoblíbenějších humoristických knih 20. století v kongeniálním překladu Antonína Přidala. Humor je postaven především na zápase přistěhovalců do USA s angličtinou a na jejich urputné vážnosti, se kterou dospělí ke svému vzdělávání přistupují.

Leo ROSTEN

RECENZE : 

      Pan Kaplan má stále třídu rád je naprosto geniální kniha, která ukazuje nástrahy anglického, pro nás zde českého,  jazyka. Překladatel Antonín Přidal si dal velice záležet na jednotlivých gramatických pasážích tak, že chvilkama se smějete nahlas jako blázen. Pana Kaplana by si měla přečíst každá paní učitelka, která zná zakoutí jazyka a může zábavnou formou pozorovat, jak je pro některé jazyk přímo záhadný


 SLOVNÍ ZÁSOBA
,,Dnes večer každému přečtu pár slov, které použijete ve větě. Pane Kaplane, vaše slova jsou kráječ, páv , sepraný. "
Pan Kaplan : Au, ten krajáč je ostrej jak bžitva.
                  :  On na ní mluvit tak, že z toho byla paf.
                  :  Jenedást let sou spolu sepraný a požád jim to klapá 
 

    Leo Rosten nám představuje studenty večerní přípravné školy pro dospělé, která pomáhá cizincům s angličtinou. Třídu učí trpělivý pan profesor Parkhill a jeho největší starostí je žák Pan H*Y*M*A*N*   K*A*P*L*A*N. Nezdají se Vám ty hvězdičky? No tak to ani panu profesorovi. Ale jak může zakázat dospělému člověku podepisovat se jeho osobitým stylem. Nijak.

     Pan Hyman Kaplan je již new yorský krejčí, který se z nepochopitelných důvodů rozhodl popřít jakékoliv zákonitosti ohledně jazyka a na všechno jde svoji ,, kaplanovskou" logikou, kterou si odmítá rozmluvit. Jak jinak by šlo vysvětlit, že slovo šosák je pro pana Kaplana orgán, kterým ,, moucha šosá mlíko?" nebo také jeho oblíbené improvizace ze kterých vznikají spojení jako jsou : hra O tělo ( Otello) , člověk pečující o sad : sadista a nebo Komedie plná Emilů.  

Přestože pan Kaplan nebyl schopný v jakémkoliv cvičení, zkoušce či diskuzi neudělat alespoň 6 chyb, stále se dokázal během kritiky od ostatních tvářit jako osvícený. A to z jednoho prostého a záludného důvodu. Zatímco spolužáci spolu s panem profesorem Parhillem hledali všechny Kaplanovy chyby, jemu se mezitím v hlavě utvářily argumenty na obranu svého pravopisu. Takže proč by opak ke slovo podřízený nemohlo býti slovo důležitý, když zatímco všichni nadřízení, které pan Kaplan znal si hráli na důůůůležité osoby??

Tady se dostáváme ke Kaplanovým spolužákům, kteří se rozdělili ve třídě na dvě skupiny. Jedna skupina by pana Kaplana nejraději vynesla v zubech a ta druhá naopak zbožně vzhlíží ke svému bohu.  Jednotlivé karamboly pana Kaplana jsou tedy doprovázeny reakcemi spolužáků, jejich společné boje, hádky, nepochopení sebe navzájem a mnohé další.

   HODNOCENÍ :
 
   Jakákoliv kniha o panu Kaplanovi vás rozhodně nebude nudit. Pokud vás baví různé přesmyčky, selská logika či se zajímáte o český jazyk či učitelství jako já, neměla by tato kniha chybět ve vaší ,, četbě". A to jak z důvodu naprosté relaxace, kdy se můžete bavit nad nástrahami jazyka či jako příklady na opravu do vlastní třídy. 
Za mě opět 5 hvězdiček z důvodu bouřlivého smíchu při některých pasáží.

                                      

Podrobnosti

• Originální název: O K*A*P*L*A*N! MY K*A*P*L*A*N!
• Počet stran: 338 stran
• Vazba: pevná s přebalem vazba
• Rozměr: 210×150 mm
• Hmotnost: 390 g
• Jazyk: český jazyk
• ISBN: 8071061026
• Rok vydání: 2007

                                                                                                                                                                    

Leo Rosten

*1908- Lodž  †-1997 - New York
Leo Rosten se jako malý chlapec přestěhoval s rodiči do New Yorku, kde se naučil angličtině a jidiš.  První povídku o Panu Kaplanovi napsal, když mu kolem 24-let a povídka byla okamžitě vytisnuta v časopise the New Yorker. Pro tehdejšího bakaláře to byla nevídaná čest, přesto chtěl získat jako první svůj magisterký titul a proto vydával svá díla pod pseudonymem Leonard Q. Ross. Inspiroval se sám sebou, kdy si sám přivydělával jako učitel u přistěhovalců.

KNIHY 

• Pan Kaplan má stále třídu rád (1987) 
  
• Pan Kaplan má třídu rád (1970)
• Jidiš pro radost (1998)
• Jidiš pro ještě větší radost (2004)